Přeslička rolní

Přeslička rolní je mnohými vnímána pouze jako protivný plevel, který se díky oddenkům velmi špatně odstraňuje ze zahrádek. Málokdo ale ví, že se jedná o malý poklad a to doslova a do písmene. Přeslička je rozšířená především v chladném a mírném pásmu severní polokoule. U nás roste převážně na vlhkých písčitých a hlinitých půdách, v lesích, na pastvinách, oraništích, náspech a na svazích.

Trocha teorie

Přeslička rolní je vytrvalá bylina dorůstající výšky 40, výjimečně až 70 centimetrů. Má charakteristický prehistorický vzhled, její letní lodyha je mělce rýhovaná a složitě se větví. V každé uzlině se nacházejí přeslenitě, bočně srostlé, uspořádané listy označené jako pochva. Na vrcholu jarní lodyhy můžeme najít takzvaný strobilus, což je maximálně 4 cm dlouhý elipsoidní výtrusnicový klas. Přeslička rolní může být zaměnitelná s přesličkou bahenní, která je však jedovatá. Krásně jsou jejich rozpoznávací znaky popsány zde.

Z přesličky se využívá nať. Z účinných látek je třeba zmínit zejména kyselinu křemičitou. Soli kyseliny křemičité jsou důležitými stavebními kameny pojivových tkání, například vazů, kostí, chrupavek, vlasů a nehtů. Jejich nedostatek nebo poruchy jejich využití mohou způsobovat lámavost nehtů, vypadávání vlasů a svědění kůže. Z dalších látek stojí za zmínku flavonoidy (flavonové glykosidy), deriváty kyseliny kávové, saponiny, equisetonin, kyselinu equisetovou (akonitovou), třísloviny, flobafen, hořčinu, pryskyřici, tuk, organické kyseliny a flavonové glykosidy. Kyselina kávová patří mezi fenolické sloučeniny a je řazena mezi antioxidanty.

Sběr

Od června do září se sbírají letní jalové, stromečkovitě větvené lodyhy bez černého oddenku. Suší se na vzdušných místech nebo při umělé teplotě nepřevyšující 60 ° C. Doporučuje se jednodenní předsušení na slunci. Usušená přeslička je téměř bez pachu a chuti. Pokud není řádně vysušena, hrozí, že zplesniví.

Použití

Její využití je opravdu veliké. Přeslička stimuluje pokožku vlasů, aktivuje krevní oběh a podporuje růst vlasů - lze ji využít do masek s jílem (pasta z rozemleté přesličky a jílu v poměru 1:1 se vetře do vlasů a nechá 15 minut působit, poté se opláchněte a běžně umyje). Dky svému vysokému obsahu oxidu křemičitého zabraňuje předčasnému vypadání vlasů, lze využít například formou oplachu vlasů po umytí. Pomáhá čistit pokožku hlavy a redukovat produkci mazu - je tak ideální pro velmi se mastící vlasy. Oxid křemičitý rovněž zpevňuje nehty a zabraňuje tvorbě bílých skvrn na nehtech - koupel rukou v zchladlém odvaru je jednou z možností, jak sílu přesličky využít.

V pleťové kosmetice díky obsahu antioxidantů účinně chrání pokožku před volnými radikály, zchladný a přefiltrovaný silný čaj (infuze) se může začlenit do vodní fáze při vytváření vlastních krémů. Třísloviny a saponiny obsažené v přesličce napomáhají regulovat produkci mazu, čistí pokožku a to do hloubky pórů. Křemík, který je v přesličce hojně obsažen, se podílí na tvorbě kolagenu, který tvoří nosnou tkáň pleti, podporuje pružnost a pevnost tkáně a dokáže v horních vrstvách kůže zadržovat vodu - napomáhá tak hydratovat pokožku. Látky obsažené v přesličce dále napomáhají léčit drobná poranění, podráždění nebo záněty kůže. Přesličku tak lze ve formě infuze použít do pleťových tonik, masek, krémů apod.

Upozornění - přesličku by neměly používat těhotné ženy a malé děti, dále by jste ji neměli používat, pokud máte problémy s ledvinami či vysokým krevním tlakem.

Přesličkové čistící pleťové tonikum – 100 ml

Pro výrobu tonika budeme potřebovat 150 ml vody, 1 lžíci přesličky. Vodu s přesličkou přivedeme k varu, odstavíme a necháme louhovat do zchladnutí. Následně výluh přefiltrujeme, nejlépe přes kávový filtr – budeme potřebovat 95 ml. Do výluhu přidáme 2 ml glycerínu, 2 ml tekutého kastilského mýdla a 20 kapek cosgardu (konzervant). Hotové tonikum přelijeme do lihem vydezinfikované 100 ml lahvičky. Kastilské mýdlo lze vynechat, ale pak se bude jednat o tonikum bez čistícího účinku.

Bylinný přesličkový ocet na vlasy

K výrobě oplachového octa budeme potřebovat 25 g sušené přesličky, kterou rozmělníme do 125 ml jablečného octa. V octu necháme přesličku macerovat nejméně 10 dní. Poté macerát přefiltrujeme a přidáme tolik vody (kojenecké), kolik máme macerátu. Do vzniklé směsi můžeme pro hezkou vůni přidat 20 kapek esenciálního oleje z růžového dřeva. Výsledný bylinný ocet můžeme na vlasy po umytí aplikovat například rozprašovačem, nebo ho můžeme použít k oplachování vlasů (opět po umytí). Pro oplachování je lépe bylinný ocet ještě zředit – na jeden díl octa jeden až dva díly vody (silnější variantu použijeme tam, kde z kohoutku teče tvrdá voda).

Přesličkový šampon - 200 ml

Na přesličkový šampon budeme potřebovat 110 ml tekutého šamponového neutrálního základu, cca 150 ml vody a 2 lžíce přesličky. Vodu s přesličkou přivedeme k varu, odstavíme a necháme louhovat do zchladnutí. Potom výluh přefiltrujeme, nejlépe přes kávový filtr – budeme potřebovat 70 ml. Šamponový základ smícháme opatrně s výluhem. Šampon je v této chvíli řídký, proto k zahuštění můžeme použít buď xanthanovou gumu v množství cca 2 g, nebo solný roztok, který připravíme rozpuštěním jedné vrchovaté čajové lžičky obyčejné kuchyňské soli v jedné polévkové lžíci vody (15 ml). Je lepší směs zahřát, sůl se rozpustí rychleji. Solný roztok vlijeme do šamponu a pomalu mícháme – šampon zhoustne. Tento šampon je díky svému složení výborný pro mastné vlasy nebo vlasy s lupy. Protože je bez vůně, můžeme ho "ovonět" například esenciálním olejem z citronu nebo rozmarýny, které jsou vhodné i pro tento typ vlasů, v množství až 40 kapek na 200 ml hotového šamponu.

Článek vyšel v časopise Bylinky revue, v srpnovém vydání

Zdroje:

RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.

SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.

ARNDT, Tomáš. Celostní medicína [online]. 2015 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/preslicka-rolni.htm#ixzz3VwLCCvk7