Lopuch a jeho využití v kosmetice

První, co mě napadne při vyslovení jména této byliny je „čumbrk“, který nic jiného než pouzdro květenství, skýtající na podzim množství plodů. No přiznejme se, kdo z nás nebyl poctěn vyčesáváním čumbrků z vlasů? Jako parta vesnických dětí jsme na podzim pořádali mezi sebou „války“ a házeli jsme je po sobě. Zásahy se krásně počítali, protože díky jemným háčkům se až moc dobře přichytávaly – všude. Nás bude ale zajímat z této byliny úplně něco jiného.

Trocha teorie

Lopuch se vyskytuje téměř v celé Evropě, Asii, Africe a v Americe. U nás roste od nížin do hor jako obecný plevel. Jedná se o dvouletou bylinu. Z vřetenovitých kořenů v prvním roce vyrůstá růžice velkých přízemních listu a ve druhém roce až 2 m vysoká větvená lodyha s květy. Listy jsou střídavé, vejčité až slabě srdčité, na rubu šedě plstnaté a mohou měřit i více jak 50 cm. Nepřehlédnutelné jsou kulaté červené úbory květy v bohatém, téměř kulovitém chocholičnatém květenství, které je dominantou vrcholu lodyhy. Plodem je černá, slabě vrásčitá vejčitá nažka s krátkým chmýrem.

Zajímavostí je kulturní využití rostliny. V Japonsku se lopuch pěstuje pod jménem "gobo" , přičemž jeho pražené kořeny se používají do kávy místo cikorky, mladé listy se přidávají do salátů a polévek, jednoleté kořeny se jedí syrové, vařené nebo pečené, dávají se do polévek místo brambor a připravují se z nich karbanátky.

Droga obsahuje hlavně silice, sliz, třísloviny, 45% polysacharidu inulinu, minerální látky, glykosidy, pryskyřice, hořčiny, vitamin C a látky s fytoncidním účinkem.

Sběr

K léčebným účelům se sbírá kořen, na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku před rozkvetením. Přednostně se užívá čerstvý, nicméně ne každý má možnost si kořen obstarat, proto se po omytí a rozpůlení suší na slunci nebo uměle při teplotě do 45 °C. 

Použití

Lopuch působí příznivě při poruchách trávicí soustavy a posiluje odolnost organizmu. Podporuje vylučování moči, užívá se jako posilující léčivo v rekonvalescenci a při jarní únavě a také jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky. Zevně se doporučuje při kožních vyrážkách, ekzémech, hnisavých onemocněních kůže, špatně se hojících ranách, popáleninách a při nadměrné tvorbě kožního mazu. Hlavně poslední vlastnosti se využívá ve vlasové kosmetice.

Lopuchový šampon

170 ml tekutého šamponového základu, 130 ml vody, 1 vrchovatá lžíce lopuchového kořene, 20 kapek esenciálního oleje z citronu, 20 kapek esenciální oleje z rozmarýny, 1 g kyseliny citronové. Vodu s lopuchem přivedeme k varu, odstavíme a necháme louhovat do zchladnutí. Potom výluh přefiltrujeme, nejlépe přes kávový filtr, odměříme 80 ml výluhu, ve kterém rozpustíme kyselinu citronovou. Přidáme šamponový základ a esenciální oleje a pomalu promícháme. Tento šampon je díky svému složení výborný pro nadměrně se mastící vlasy.

Bylinková voda na vlasy

Jednu lžíci kořene lopuchu povaříme cca 5 minut ve 250 ml vody, odstavíme a přidáme po jedné lžíci kopřivy a listu břízy. Necháme pod pokličkou louhovat do vychladnutí. Výluh přefiltrujeme a používáme po umytí vlasů k masáži pokožky. Neoplachujeme. Výluh se používá vždy čerstvý, neskladuje se. Výluh blahodárně působí na harmonizaci vlasové pokožky.

Lopuchová mast z bambuckého másla

Pro výrobu masti z bambuckého másla vezmeme 50 g sušeného kořene a 230 g bambuckého másla (jedná se o cca 250 ml). Ve vodní lázni rozpustíme v nekovové nádobě bambucké máslo a přidáme lopuchový kořen. Pokud máme výkonný mixér (mlýnek), je lépe kořen podrtit. V horké lázni necháme směs macerovat po dobu 5 až 6 hodin macerovat. Následně přecedíme přes plátno a uskladníme opět ve sklenicích nebo v kelímcích, v chladu a temnu. Mast můžeme použít na popáleniny, nemokvavé ekzémy a „suché“ vyrážky.

Lopuchovo ovesná lázeň

K přípravě této lázně budeme potřebovat kořen lopuchu a ovesné vločky. Do dvoulitrového hrnce dáme hrst sušeného kořene, zalijeme vodou a přivedeme k varu. Odstavíme a necháme pod poklicí louhovat 20 minut až jednu hodinu. Přefiltrujeme a přidáme do lázně spolu s jedním litrem ovesného mléka, které si připravíme louhováním tří hrstí pomletých vloček v teplé vodě po dobu 3 hodin. Mléko je třeba přes plátno přefiltrovat. Lázeň si užíváme alespoň 20 minut. Lázeň výrazně zmírňuje ekzematické projevy.

Veškeré potřebné suroviny můžete zakoupit ZDE

Zdroje:

DUGAS, D. Bylinkový receptář. 1. vyd. Praha 3: Ottovo nakladatelství, 2012, ISBN 978-80-7451-062-5

RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN 26-046-85.

SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN 978-807-3605-889.