Dub zimní i letní je majestátním stromem, který má nezastupitelné místo v lidovém léčitelství.
Dub se těšil obrovské úcty již u Keltů, kteří věřili v jeho doslova
magické schopnosti. Postupem doby a vědeckými postupy bylo zjištěno, že
v kůře, plodech i listech se nachází velké množství účinných látek, které
můžeme využít i ve vlastní kosmetice.
Trocha teorie
Dub letní i zimní dosahuje výšky bezmála 45 m. Stromy mají šedohnědou kůru,
větve jsou sukovité, listy jsou ve střídavém postavení
s charakteristickými laloky. Dub zimní je celkově štíhlejší, menší a méně
rozvinutý než dub letní. Liší se dále listy, které jsou u dubu zimního zřetelně
řapíkaté, zatímco letní přisedají přímo k větvičkám. Rovněž plody, nám
známé žaludy, jsou u dobu zimního zpravidla menší a méně protáhlé než u dubu
letního.
Dub je rozšířen
téměř po celé Evropě, najdeme ho i na Uralu či Kavkazu. Vyhovují mu půdy
s dobrým obsahem minerálů, humusu, těžší, vlhké až mokré. Pokud roste na
lehkých písčitých půdách je náchylnější na vymrzání.
V kůře stromu jsou
obsaženy v množství 6-20% katechinové třísloviny, kyselina galová,
hořčiny, flavonoidy, pryskyřice, v listech dále flavonové kyseliny a
v žaludech je také velké množství škrobu, cukrů, bílkovin a tuků.
Sběr
K léčebným účelům se sbírá
zejména kůra, která se sloupává z mladých větví (s průměrem do 15 cm), na
jaře, než začnou rašit listy. Suší se při teplotě do 50°C. Skladujeme ji
nejlépe ve sklenicích s přiléhavým víčkem.
Použití
Dubová kůra při zevním
použití působí svíravě, dezodoračně, účinkuje proti omrzlinám, mírní lupénku a
pomáhá zklidnit zánětlivé začervenání pokožky s vřídky. Své nezastupitelné
místo má v produktech určených pro ošetření a léčbu hemeroidů a různých
prasklinek. S ohledem na vysoký obsah látek není příliš vhodný na celkové
koupele kojenců.
Dubová tinktura – pro vnější použití
Pro výrobu tinktury
budeme potřebovat 60% líh a sušenou kůru. 10 g sušené kůry, rozdrcené na co
nejmenší částečky (klidně pomeleme v tříštivém mlýnku) zalijeme 60 ml lihu. Macerujeme při pokojové teplotě po
dobu minimálně deseti dní při každodenním
protřepání. Po uplynutí doby macerace směs přefiltrujeme, nejlépe přes kávový
filtr a tinkturu uskladníme. Vydrží nám více jak rok. Používá se v množství cca
5% celkového obsahu konečného produktu.
Mast proti omrzlinám
Mast využijí zejména milovníci zimní vysokohorské turistiky. Na výrobu
masti budeme potřebovat výše uvedenou tinkturu, bambucké máslo a vitamín E. Do
misky odvážíme 47 g bambuckého másla, které roztavíme ve vodní lázni. Vyjmeme a
do másla přidáme za stálého míchání 2,5 ml tinktury a 0,5 ml (velkou kapku)
vitamínu E. Máslo necháme ztuhnout při pokojové teplotě.
Dezodorační sprej
Pro výrobu spreje budeme potřebovat 45 ml mátového hydrolátu a 50 ml
minerální vody, 5 ml dubové tinktury a konzervant dle předepsaného dávkování
(například cosgard 20 kapek). Veškeré suroviny smícháme a naplníme do 100 ml,
lihem vydezinfikované lahvičky. Sprej používáme ke každodennímu rannímu
ošetření plosek nohou.
Dezodorační pudr
Alternativou k spreji může být pudr, který navíc pokožku plosek
nohou zjemňuje a usnadňuje například oblékání ponožek či punčoch. Pro přípravu
budeme potřebovat nějakou měrnou nádobku, nejlépe odměrnou lžičku či lžíci. Do
nádoby se šroubovacím víčkem odměříme 3 díly kaolínu a po dvou dílech uhličitanu vápenatého, oxidu zinečnatého,
rýžového pudru a magnezia stearate. Směs pořádně ve sklenici protřepeme. Nyní,
nejlépe v tříštivém mlýnku, promícháme 47 g práškové směsi s 3 ml
dubové tinktury a 20 kapkami esenciálního oleje z máty. Pudr nanášíme dle
potřeby na plosky nohou buď širokým štětcem, nebo si trochu pudru rozetřeme
v dlaních a následně přeneseme na
chodidla. Je důležité o chodidla pravidelně pečovat, protože jinak má pudr tendenci se usazovat například
v prasklinách pokožky pat.
Pleťové čistící tonikum
Připravíme si 100 ml vydezinfikovanou lahvičku, do které odměříme 40 ml
levandulového hydrolátu, 45 ml minerální (destilované, demineralizované,
kojenecké) vody, 5 ml dubové tinktury, 4
ml coco glucosidu, několik zrnek kyseliny citronové a 20 kapek konzervantu
cosgard. Protřepeme a používáme ke
každodennímu dočištění pleti. Tonikum je vhodné pro pleť s kuperózou či
zánětlivými vřídky.
Ulevující koupel
Tato koupel je vhodná pro ty, kteří trpí mírnější formou lupénky. Pro
jednu koupel si připravíme ráno nálev, na který budeme potřebovat 120 g dubové
kůry a 2 litry vody. Dubovou kůru odvážíme do
uzavíratelné sklenice (pokud nemáme použijeme dvě litrové sklenice a
kůru rozdělit na 2 x 60 g) a přelijeme vroucí vodou. Nálev necháme
v uzavřené sklenici do večera, kdy jej přes plátno scedíme přímo do
napuštěné lázně. Takto připravená koupel ulevuje od projevů spojených
s výskytem lupénky.
Micelární voda se svíravými účinky
Pro výrobu micelární vody budeme potřebovat 92 ml nálevu z dubové
kůry (viz výše). Přidáme 4 ml sulfátovaného ricinového oleje, 3 ml coco
silliconu, pár zrníček kyseliny citronové, 20 kapek esenciálního oleje
z tea tree a 20 kapek cosgardu nebo jiného konzervantu. Nejdříve smícháme
olej, coco sillicon a esenciální olej, přidáme nálev, kyselinu, konzervant,
protřepeme a naplníme do 100 ml, lihem vydezinfikované lahvičky. Micelární vodu
používáme ke každodennímu dočištění pleti. Je lépe vodu před použitím
protřepat.
Zdroje:
JANČA, J. ZENTRICH,
J. A. Herbář léčivých rostlin 3 díl. Praha 1: Eminent, 2015, ISBN
978-80-7281-377-3
RUBCOV, V. G. Zelená lékárna. 2. vyd. Praha 1: Lidové nakladatelství, 1985. ISBN
26-046-85.
SCHÖNFELDER, Ingrid a Peter SCHÖNFELDER. Léčivé rostliny. Překlad Jana Jindrová.
Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 496 s. Ottův průvodce přírodou. ISBN
978-807-3605-889.
VEIT, M. Léčivá
kosmetika z přírody. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2014, ISBN
978-80-247-4586-2
větev dubu s průměrem 15 cm?? to je docela silná větev
OdpovědětVymazatproto je tam do :) Není větev jako větev. Větve starého dubu jsou mnohem silnější ;)
Vymazat